Miluj svoje tělo, protože to je to nejcennější, co máš!

Tento článek je inspirovaný podcastovým rozhovorem V peřinkách s Bárou a Niki, jejichž hostem byl scénárista a režisér, Petr Vachler, tvůrce novodobého dokumentu Tajemství a smysl života. Když odpovídal na otázku, čeho si ve svém životě nejvíce váží, zmínil na prvním místě lásku. Z hmotných věcí však překvapivě a krásně vyzdvihl své vlastní tělo.

Dokonalost nedokonalosti:

Je úžasné, že to někdo vnímá právě takto. Většina z nás není se svým vzhledem dostatečně spokojená:

• Kdo má rovné vlasy, touží po vlnitých, a naopak.

• Ženy by často chtěly být hubenější.

• Trápíme se vráskami, jizvami, pihami, striemi, stařeckými skvrnami, křečovými žilami atd..

• Nelíbí se nám například dlouhý nos, velké břicho, malá prsa, křivé zuby a podobně.

Výčet je nekonečný a každý si jistě najde to svoje. 

Zkusme se však zastavit a podívat se na to z jiné perspektivy. Vážení si těla nespočívá v tom, jak vypadá na obálce časopisu, ale především v jeho funkčnosti. Díky průchozímu nosu se nám volně dýchá, ruce nám umožní cokoliv uchopit a přenést, a nohy nás spolehlivě dopraví z bodu A do bodu B. Když se nad tím zamyslíme, je vlastně úplně jedno, jestli je nos malý nebo velký – hlavní je, že se nám dobře dýchá.

Jak už jsem psala dříve, cenu mnoha věcí si uvědomíme až ve chvíli, kdy je ztratíme. Dokud vše funguje, bereme to jako samozřejmost. Přitom naše tělo je darem, který nám byl dán do vínku na omezenou dobu, a měli bychom o něj pečovat s láskou po celý život.

Milovat tělo je nejlepší anti-aging:

Měli bychom své tělo milovat takové, jaké je, i se všemi jeho nedokonalostmi, protože až na pár výjimek funguje jako celek perfektně. To jen my o něj během života špatně nebo nedostatečně pečujeme.

"Nejlepší antiaging, který existuje, je milovat sám sebe, své tělo a prodlužovat si vlastní existenci tím, jak se o sebe staráme." Petr Vachler

Právě díky tělu a jeho 5 smyslům prožíváme hmotnou realitu. Čím bystřejší naše smysly jsou, tím většího rozlišení a hloubky prožitku můžeme docílit. Kdo například necítí, jak čerstvě upečený borůvkový koláč voní, ochuzuje se o plnou představu a radost z celku.

Zrak, chuť, čich, hmat i sluch jsou naše brány do světa. A platí zde jedno pravidlo: vlastní zkušenost je nepřenositelná. Když vám bude někdo sebevíc popisovat, jak takový borůvkový koláč vypadá, jak voní a chutná, ale vy jste ho nikdy neviděli, necítili ani neochutnali, nikdy plně neporozumíte tomu, o čem mluví. A stejně tak to platí i v životě. Když vám třeba kamarádka bude popisovat, jak bolestné je přijít o blízkého člověka, nikdy jí plně neporozumíte, dokud i vy sami milovanou osobu neztratíte. 

Závěrem:

Žijme naplno, vnímejme všemi svými smysly a važme si svého těla jako chrámu naší duše, ve kterém tady a teď pobýváme. Učme se své tělo milovat, vážit si ho a děkovat mu za vše, co pro nás neustále dělá. 

Spousta procesů probíhá tiše, aniž bychom je vnímali vědomou myslí, ať už jde o tlukot srdce, dýchání, trávení, nebo proudění krve. Už za to, že naše tělo funguje bez jediné přestávky a drží nás při životě, mu můžeme být každý den neskonale vděční.

Tip pro vás:

Zkuste si zavést malý každodenní rituál, například během sprchování. Věnujte chvíli svému tělu a třeba jen v duchu mu poděkujte a s láskou ho pohlaďte. Zaslouží si to.

A jak to máte vy? Milujete každý kousek svého těla bez rozdílu? Podělte se se mnou o své myšlenky a napište mi na info@evakadankova.cz nebo mi pošlete zprávu. Každý váš příběh mě osobně zajímá, ráda si ho přečtu a naše komunikace zůstane čistě mezi námi.