Proč je spánek nejlepším lékem? Co riskujete, když spíte méně než 7 hodin
V dnešní uspěchané době často odsouváme spánek na druhou kolej v domnění, že toho bez něj stihneme víc. Skutečnost je ale přesně opačná. Spánek nepředstavuje jen obyčejný odpočinek, ale zázračný čas, kdy naše tělo spouští hluboké samoopravné procesy. Kvalitní noc doslova řídí vše, co se v nás odehrává – od jasné mysli přes zdravé srdce a pevnou imunitu až po správné fungování metabolismu.
Pokud svému tělu nedopřejete 7 až 8 hodin spánku denně, zaděláváte si na vážné problémy. Pojďme se podívat na to, co se v těle děje, když dlouhodobě ponocujete.
Noční úklid mozku: Glymfatický systém v akci
Věděli jste, že mozek má svůj vlastní "popelářský vůz"? Nazývá se glymfatický systém a spouští se právě během hlubokého spánku. Funguje tak, že čistí mozek od metabolického odpadu a toxinů. Jednoduše řečeno: spánek čistí hipokampus (naše paměťové centrum), aby mohl druhý den přijímat a zpracovávat nové informace. Pokud nespíte, odpad se hromadí.
Chronický nedostatek spánku drasticky zvyšuje riziko:
Demence a Alzheimerovy choroby: Problémy se spánkem nebo časté dřímání přes den mohou být prvním varovným znamením Alzheimerovy choroby (v důsledku hromadění škodlivého tau proteinu). U seniorů, kteří spí přerušovaně, probíhá zhoršování kognitivních schopností mnohem rychleji.
Psychických problémů: Deprese, poruchy nálad a mozková mlha, která ztěžuje soustředění.
Fyzických onemocnění: Srdeční choroby, vysoký krevní tlak, cukrovka, chronické záněty a dokonce i rakovina. Stačí jedna jediná probdělá noc (zejména u žen), aby se v těle aktivovaly zánětlivé procesy.
Mýtus pod lupou: Často slyšíme, že čím jsme starší, tím méně spánku potřebujeme. Skutečností je, že se s věkem sice mění naše spánkové vzorce (hůře usínáme a spíme lehčeji), ale potřeba spánku zůstává po celou dobu dospělosti neměnná. Zhoršování spánku kvůli stárnutí rozhodně není normální.
Hormonální chaos aneb proč po probdělé noci vypleníte ledničku?
Spánek zásadním způsobem řídí naše hormonální cykly a cirkadiánní rytmus (vnitřní 24hodinové hodiny). Pokud je tento rytmus rozhozený (např. při jet lagu nebo ponocování), tělo nefunguje správně.
Nedostatek spánku způsobuje obrovskou nerovnováhu dvou hlavních hormonů chuti k jídlu:
Ghrelin (hormon, který nám říká: "Najez se!") – při nedostatku spánku jeho hladina stoupá.
Leptin (hormon, který hlásí: "Už máš dost.") – jeho hladina při nedostatku spánku naopak klesá.
Výsledek? Dostanete vlčí hlad, a to klidně i těsně před spaním, což biologicky nedává smysl. Tělo unavené nedostatkem spánku zoufale potřebuje rychlou dávku energie, takže vás začne honit mlsná na vysoce kalorické pamlsky, sladkosti a průmyslově zpracované sacharidy. A odtud je už jen krůček k nadváze a obezitě.
Tichý zabiják jménem spánková apnoe
Častým důvodem zničeného zdraví jsou poruchy spánku. Velmi vážná je spánková apnoe, při které se svaly v zadní části krku příliš uvolní a uzavřou dýchací cesty. Člověk pak přestává dýchat na 10 sekund až minutu (i déle).
To vede k:
Hlasitému chrápání a drastickému snížení kyslíku v krvi.
Mikroprobuzením, která unavenému člověku nedovolí projít všemi spánkovými cykly (včetně toho nejvíce posilujícího hlubokého spánku).
Extrémnímu vyčerpání přes den, snížení kvality života a vyššímu riziku dopravních nehod a úrazů obecně.
Apnoi zhoršuje nadváha, alkohol, dýchání pusou nebo velké mandle. Dobrá zpráva je, že ji lze často upravit změnami životního stylu.
Pozor na chemii: Prášky na spaní nejsou řešení
Mnoho lidí řeší nespavost pilulkami. Prakticky všechny prášky na spaní vám sice pomohou rychleji usnout, ale nedopřejí vám stejnou regeneraci jako přirozený spánek. Navíc mohou být silně návykové a některé z nich prokazatelně zhoršují myšlení, rovnováhu a zvyšují riziko demence.
Pamatujte, že každá přirozeně prospaná noc se počítá. Spánek je ten nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak si prodloužit zdravý život!